Když jsem s meditací začínala, potřebovala jsem sama sobě vysvětlit, co meditace je, co to vlastně dělám. Tehdy jsem si ji charakterizovala jako relax, odpočinek, při kterém se uvolním, zklidním a zbavím alespoň části stresu.

Někdy jsem měla pocit, že je jako „rychlospánek“, který mě nabije, a já se o poznání odpočatější můžu vrhnout do další části dne.

Až postupem času jsem v meditaci začala spatřovat něco víc.

Nespočet variant, pohledů a způsobů vnímání

Meditací může být čas strávený v tichu – ať už doma nebo v přírodě, odpočinek s poslechem relaxační hudby, ale i aktivita, která je nám blízká a u které se dokážeme uvolnit, odehnat od sebe hluk všedních dní a být sami sebou.

Je to ranní čaj nebo káva, které si vypijete v klidu, pět nečekaných minut mezi vypoklonkováním dětí do školy a začátkem vašich denních povinností. Je to nádech mrazivého vzduchu o polední pauze i nastavení tváře letním slunečním paprskům.

Je to jakýkoli okamžik, kdy si během dne dovolíte zpomalit, sednout si s narovnanými zády, zavřít oči a… jen tak být.

Časem jsem v meditaci začala vidět cosi hlubšího, jen jsem ještě nevěděla, co přesně to je. Začala jsem si to tedy sama sobě „překládat“ jako hluboký relax.

S meditací jsem začala ve velmi těžkém osobním období. Už si přesně nepamatuju, jak ke mně přišla, ale vzpomínám na různé typy vedených meditací, které jsem zkoušela a které mi v mých meditačních začátcích velmi pomohly – ať už s meditací jako takovou nebo s nalézáním toho, co přesně mi bude vyhovovat.

Co vyhovuje vám a co někomu jinému?

Meditace nemusí být jen poloha vleže se sluchátky a vybranou meditační hudbou, i když to je přesně to, s čím jsem začínala a k čemu se pořád hojně vracím.

Meditací je i rychlost, síla a spontánnost, kterou dokážete vložit do jediného okamžiku a zintenzivnit tak činnost, kterou děláte – například tanec, běh, sjezd na lyžích nebo jízda na in-line bruslích.

Míra toho, co vyhovuje vám, se může zásadně lišit od toho, co vyhovuje vaší kolegyni nebo kamarádce. A je jen na vás najít si způsob meditace, který vás osloví a přinese to, co od něj čekáte.

Meditace jako nástroj seberozvoje

„To hlubší“, co jsem v meditaci vnímala, ale jen marně se snažila uchopit a sama sobě vysvětlit, se později ukázalo…

Navštěvovala jsem tehdy pravidelně meditaci o více lidech a naučila se používat něco jako „přání“, jak jsem si pojmenovala to, k čemu jsem chtěla, aby mě meditace dovedla. A nestačila se divit!

Ač meditace, kombinující aktivní a klidovou fázi, byla vždy uvolňující a příjemná, někdy jsem si skrze ni uvědomila věci, o které jsem vlastně vůbec nestála. Některé dny po meditaci byly náročné a já podrážděná.

K čemu je ta meditace tedy vůbec dobrá?

Meditace nám umožní udržet se dále od „hluku všedních dní“ – tedy od stresu, slov, názorů, nápadů, požadavků a podmínek ostatních lidí. Pomůže nám oprostit se od situací, do kterých jsme se v životě dostali a na základě kterých opakovaně jednáme.

Skrze meditaci si uvědomíme, jaké vnější vlivy na nás působí a ovlivňují naše jednání. A to je často věc, kterou úplně vidět nechceme.

Můžeme se totiž dozvědět (=sami si při meditaci uvědomit), že to, co nám nesedí na našem kolegovi, je ve skutečnosti něco, co bychom sami rádi uměli/znali/dokázali. Můžeme také zjistit, že způsob, jakým se k nám chová náš partner, je ve skutečnosti odrazem toho, co my mu sami vnitřně dovolujeme.

A kdo by ve skutečnosti o něco takového stál?

Se záměry (tedy určitými „přáními“) jsem se postupně naučila pracovat. Když jsem nestála o to, aby se mi „děly velké věci“, vložila jsem do meditace záměr malý, snadný, jen o krůček dál, než jsem se já vyskytovala v daný okamžik. Zároveň jsem si záměrem vloženým do meditace zvládla rozhýbat situace, které mě už nějakou dobu štvaly nebo tížily a já toužila posunout se dál.

Meditace je úžasným nástrojem osobního rozvoje. Pomůže nám oprostit se od vnějších vlivů, naučených názorů i postojů, ale i od názorů a postojů ostatních lidí v našem okolí, které nás z nějakého důvodu ovlivňují. Umožní nám nechat za sebou pochyby o sobě, nedůvěru v sebe i okolí a rozptýlit různé druhy strachů a to tak, že si je zvědomíme a dále pak s nimi můžeme pracovat – ať už opět v meditaci nebo nespočtem jiných způsobů.

Meditace jako pohled dovnitř sebe

Nyní meditaci používám k pohledu dovnitř sebe – k nalezení odpovědí, které toužím znát, k pochopení situací, které se mi dějí, k nalezení vnitřního klidu a ujištění se, že vše je tu z nějakého důvodu. Ale i k řadě dalších věcí.

Určitým stavem meditace je i psaní, kterému se věnuji. Skrze psaní tvořím pro vás i pro sebe a své děti, ale také uvolňuji myšlenky nebo napětí, které se ve mně hromadí, získávám odpovědi na otázky nebo jen vnitřní popis situace, která se odehrává ve vnějším prostředí.

Je pro mě lékem, terapií, uvolněním, radostí, odpočinkem, pochopením, tancem i smíchem a především pohledem dovnitř sebe.

Přeji si, ať i vy v ní naleznete to pravé pro vás. ♡