Psaní, tvoření, meditace

Meditační pohádky

Když ho tvořím, do psaní se nořím. Do příběhu.
Stírám rozdíl mezi psaním a realitou. Mezi fantazií a realitou. Co je vlastně realita?

Prožívám svůj pohádkový příběh. Jsem jeho součástí a zároveň jej tvořím. Otáčím se na všechny strany a prohlížím si svůj příběh zevnitř.

Jsem za branou zámku. Pod nohama mi křupe kamení, po kterém se vydávám směrem k nádvoří.
A pak do jeho nejvzdálenější části. Kde dveřím věže.

Musím se sehnout, abych jimi prošla. Začínám stoupat do schodů. Kolik jich asi vede až na vrchol? Mám chuť je spočítat. A tak začínám…

Počítám do sedmi a najednou přestávám. Můj pohled spočine na nádherných kresbách. Zdobí celou jednu stěnu a táhnou se vzhůru, až k samotnému vrcholku věže.

Dotýkám se jich rukama. Cítím chlad kamene a zároveň teplo barev. Přejíždím dlaněmi po drsné struktuře zdi a měním ji na hladkou a měkkou. Užívám si každého doteku.

Jsem tam, uvnitř, a zároveň jej píšu…
Jsem ve svém příběhu.
Jsem příběhem.

Z mého psaní pohádky 40 korálků.

Zuzana Řebíková
Hraju si se slovy. S jejich barvami a vůněmi. S emocemi, které vyvolávají. Skládám je tak, jak ke mně přicházejí. Mé psaní, tvorba, poselství pro vás >> Více informací o mně si přečtěte tady >>

Články, pohádky, inspirace

do vaší e-mailové schránky

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.