Děti a meditace

Meditovat může kdokoli. Je to umění, které nám bylo dáno a není potřeba se jej nějak učit. Podstatou je zpomalit, zastavit se a prostě být.

Ale jak je to s dětmi?

Děti ve své pravé podstatě, kráse a opravdovosti meditovat nepotřebují.
Samy jsou meditací. V absolutní přítomnosti, radosti a lásce. Samy ví, kým jsou a umí toto vědění na 100% využít.

Řada vnějších vlivů naše děti ale od jejich podstaty odklání. Směřují je z vnitřku ven. A ano, děláme jim to i my, rodiče, přestože se vědomě snažíme nedělat to.

Jak tedy můžeme dětem pomoci zvolnit, zklidnit se a nasměrovat je dovnitř sebe?

Vyzkoušet můžete jakoukoli z následujících 5 činností,

Začněte jednou z nich, se kterou souzníte vy i vaše děti. Provádět ji můžete společně. Neexistuje rozdíl mezi tím, zda jsou jen pro děti, nebo i pro dospělé. Jsou pro kohokoli. Dětem ale umožní s meditací začít.

1. Dýchání do bříška

Dech je základem meditace, života, bytí. Přináší zklidnění a uvolnění uprostřed stresu. Umožňuje nám odplavit vše, co už nepotřebujeme a nasát skrze něj to nové.

Vyzkoušejte s dětmi pomalý nádech a výdech a zároveň hluboký, co nejhlubší nádech a dlouhý výdech. Můžete při tom stát, nebo sedět.

Dýchejte do bříška.

Pro zaujetí i těch nejmenších dětí můžete sledovat, jak se bříška nafouknou a pak zase vyfouknou. Nebo položte na břicho ruku a sledujte, jak se zvedá a zase klesá.

Můžete si společně se svými dětmi lehnout, zavřít oči a představit si, jak váš dech proudí celým vaším tělem. Od hlavy, přes krk, hrudník a břicho až do prstů na nohou.

Dechovou meditaci se děti můžou naučit používat pravidelně – jako hru, jako zastavení se uprostřed hektického dne ve škole, nebo se díky ní mohou naladit na klidný spánek.

2. Pomalé hraní

Jakékoli hraní, při kterém dítě nechvátá, nesoutěží, nesrovnává se s ostatními, je pro něj určitým druhem meditace. Stavění města z kostek, lepení modelů letadel nebo tvoření z papíru – činnosti, které vnímá naplno, v plném soustředění a přítomném okamžiku.

Hrajte si společně. Pomalu, láskyplně a bez potřeb posuzování.

3. Pozorování

Pozorování přírody – lezení brouka, poletování motýlů, ohýbání stébel trávy ve větru, bubnování deště nebo plápolání ohně při opékání špekáčků – přináší dětem, ale i dospělým zklidnění, zpomalení mysli nebo její úplné vypnutí a spočinutí v plném tady a teď.

Tip: střídejte se ve vymýšlení toho, co můžete v přírodě, ale i doma, pozorovat. Vymýšlejte náhodně, nepředhánějte se, nesoutěžte. Pozorujte to, co přichází.

4. Pohyb

Spontánní, nikoli řízený pohyb umožňuje uvolnění vzteku, agrese, frustrace, strachu a dalších emocí, které na nás nepříznivě působí a snadno je promění na radost, vděčnost a lásku.

Tančete, běhejte, skákejte v loužích… cokoli, u čeho si můžete dovolit nepřemýšlet a jen se ponořit do absolutní krásy a hloubky pohybu. A pravděpodobně nezůstane jen u pohybu, ale přidáte i zpěv, křik nebo smích. Vše je povoleno!

5. Společný čas

Společný čas prostý jakýchkoli zážitků.
Společný čas v klidu, tichu, doma nebo v přírodě, strávený vyprávěním, společným poslechem, pozorováním. V objetí, v propojení. V bytí.

Takový čas je krásnou společnou meditací dětí i rodičů.

Jednotlivé činnosti můžete libovolně kombinovat, propojovat, ale i obohacovat o jiné. Tak, jak to vašim dětem i vám bude vyhovovat. A ano, všechny jsou dobře využitelné i pro dospělé.Meditační pohádky

Máte nějaké vlastní vyzkoušené meditační činnosti pro děti? Podělte se o ně v komentářích. 🙂

Zuzana Řebíková
Hraju si se slovy. S jejich barvami a vůněmi. S emocemi, které vyvolávají. Skládám je tak, jak ke mně přicházejí. Mé psaní, tvorba, poselství pro vás >> Více informací o mně si přečtěte tady >>

Články, pohádky, inspirace

do vaší e-mailové schránky

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.