Zavři oči a představ si hlubokou temnou noc. Tak temnou, že nic kolem sebe nevidíš. Na nebi září jen pár hvězd, které se slabě odrážejí ve tmě kolem tebe a dodávají jí nádech tajemna. Ve vzduchu je cítit příslib kouzel, čar a splněných přání.

Kráčíš skrze tmavé odstíny noci a rozhlížíš se kolem sebe. Jaké všechny barvy vidíš?

Náhle zaslechneš dusot kopyt. Otočíš hlavu tím směrem a spatříš nádherného velkého koně. Ne, není to kůň. V odlesku jedné z hvězd si všimneš, že tmavou krajinu brázdí jednorožec. Vlastně nemůžeš vědět, jestli je nádherný. Skrývá se v noci, ale ty tušíš, jak vypadá, když vystoupí ze tmy.

Umíš si ho vizualizovat do těch nejmenších detailů.

Vše, co vidíme, jsou naše vlastní obrazy dány naší představivostí. Často vycházejí z dosavadních zážitků a zkušeností, kterými jsme prošli. Jsou jimi „okleštěny“ a určují to, co si dovolíme vidět.

Postupně se ale můžeme naučit uvolnit se a otevřít svou mysl krásným obrazům vizualizace.

Co je vizualizace?

Vizualizace je naše představivost, fantazie. Je to schopnost vytvořit s v mysli konkrétní obrazy, vidět je a pracovat s nimi.

Její význam je ale mnohem hlubší. Je nástrojem ke zhmotnění našich přání, tužeb a představ o svém životě. Je způsobem, jakým můžeme „říci“, co si přejeme a přispět tak k tvoření naší reality. Zároveň nám pomáhá ujasnit si, co chceme. Co je právě pro nás důležité – bez představ a omezení ostatních.

Vizualizace u dětí

Děti dokáží vidět překrásné obrazy, mluvit o nich i je nakreslit. Nepotřebují „vnější“ obrázky, aby si dokreslily příběh, který se kolem nich odehrává. Obrázky a ilustrace v knihách jsou jen představy někoho jiného, které dítě směřují k tomu, co má vidět. Ono ale dokáže vidět samo.

Dokáže si v sobě zformovat to, po čem touží s dokonalou přesností a často v barvách a obrazech, o kterých se nám, dospělým, ani nesní.

Vizualizace v pohádkách

Pohádkové příběhy jsou způsobem, jak v dětech rozproudit fantazii. Děti je milují a motivace k tvorbě jejich vlastních představ je o to snadnější.

Nechte je usadit se na klidném místě, zavřít oči a skrze slova je doveďte k jejich vlastním pohádkovým obrazům. Společně si je pak můžete nakreslit, porovnat mezi sourozenci a dále s nimi pracovat, podporovat a rozvíjet to, co v nich už dávno je – jejich schopnost vizualizace.

Meditační pohádky naplno pracují s dětskou fantazií a představivostí. Skrze audionahrávku nebo vaše čtené slovo bez ilustrací je podpořena vizualizace vašeho dítěte na maximum. Hudební doprovod každé pohádky jemně působí na dětskou mysl. Zklidňuje ji, harmonizuje a umožňuje více se otevřít vlastním představám pohádkových příběhů a situacím v životě dítěte.

S každým jednotlivým poslechem se dětská vizualizace prohlubuje a meditační domalovánka, která je součástí každé pohádky, mu jeho představu pomůže ukotvit. Jak myslíte, že si vaše dítě představí třeba Měsíční vílu? Nebo jaký nádech a barvu dostanou Maminčiny šaty v jeho podání? A jaké vyvolají vzpomínky?

Jak dále podpořit vizualizaci?

Čtěte, sněte, povídejte si…

Čtěte bez nutnosti prohlížet si obrázky. Nechte děti vytvořit si vlastní – v jejich hlavičkách, představách nebo za pomoci pastelek… Pak je můžete porovnat s představami autora knihy a diskutovat: v čem se liší? Proč jsou představy vašeho dítěte zrovna takové?

Nejen že podpoříte fantazii a představivost, ale dozvíte se o svém dítěti i něco nového.

Sněte kdykoli. Povídejte si o svých snech, popisujte detaily, barvy, pocity. Vytvořte obrázek svého snu nebo snu vašeho dítěte do nejmenších podrobností.

Povídejte si. Běžné každodenní rozhovory podporují představivost, vizualizují to, co dotyčný prožil i jak se cítil. A pocitům a prožitkům dávají jasnější obrys.

Konkrétní cvičení

Sedněte si dnes večer se svým dítětem. Na klidné místo, na kterém se oba cítíte příjemně. Může jít o dětský pokoj, zákoutí vaší zahrady nebo o osamělé místo venku v přírodě.

Povídejte si. O vašem dni, o pracovních záležitostech i školních dobrodružstvích a představujte si, jak konkrétně vypadal den toho druhého:

• Jaké měl barvy a jaké pocity vyvolával?
• Jaký sled událostí přinesl? A jaké myšlenky?
• Co mu udělalo radost a co ho naopak nepotěšilo?
• Koho potkal a jak se při setkání s ním cítil?

Sestavte obraz dne toho druhého, povídejte si o vašich představách a budete-li mít chuť, namalujte je.Zaujal vás článek? Sdílejte ho na sítích a nechte ostatní nahlédnout do vizualizace nejen v dětských očích. 💜